Zejména díky nástupu ekonomické recese, která v roce 2009 naplno pronikla do českého stavebnictví se i stavební společnosti začali zamýšlet nad efektivitou a štíhlostí své výroby. Úsporná opatření, propouštění a ostatní aktivity, s nimiž se firmy v důsledku snižujícího se počtu stavebních zakázek a objemu stavební výroby byly nuceny potýkat, vyústily v hledání nových nástrojů a metod úspory financí. Řešení problému bylo částečně nalezeno zavedením tzv. Lean Managementu a jeho nástroj.

Lean management neboli Lean manufacturing, z anglického slova „Lean“, v překladu štíhlý, spočívá v analýze výrobních i nevýrobních procesů společnosti za účelem identifikace činností, mající významné rezervy. Pomocí tzv. „Lean“ nástrojů je pak možné činnosti upravit pro vyšší efektivitu, eventuálně úplně vypustit a nahradit je jinými, efektivnějšími činnostmi. Výsledkem je tzv. „Štíhlá výroba“, která eliminuje plýtvání. [2]

Grafické schéma náročnosti projektu na zdroje porovnává projekt řízený standardním způsobem (modrý, vlevo) a projektu řízený správnou kombinací Lean management metod (zelený).

valce
Náročnost projektů na zdroje

Jak je z grafického schématu patrno, projekt řízený vhodnou kombinací Lean management metod je v prvotní fázi stejně náročný na zdroje, avšak krátce po zahájení projektu se zdrojová náročnost významně snižuje. Předpokladem tohoto vývoje je volba správných a profesionálních řešení a metod, jenž jsou aplikovány ideálním počtem pracovníků, akceptovány poddodavatelem a vítězí zdravý rozum a logika. Je proto chybnou myšlenkou užívat každý nástroj či metodu slepě na veškeré projekty. Výstavbový projekt je stejně jako člověk jedinečný, a proto i kombinace užitých nástrojů může být vždy odlišná.

 

Comments are closed.